Věnujte pozornost hmyzu, který šíří chaos v zemi.
Tento hmyz šíří chaos po celé zemi a stal se hrozbou pro celé území. Bezpochyby jsme v moci přírody, která nám nakonec může udělat život nesnesitelným, proto musíme být připraveni na nejhorší. Nyní je ten správný čas být ostražití vůči každé nové hrozbě, která se může objevit a která nás více či méně ovlivní. Budeme muset pozorně naslouchat názorům odborníků na to, co nás může ovlivnit.
S příchodem pěkného počasí je stále více nutné vycházet z domu, abychom si mohli užít řadu věcí, které se nakonec ukážou jako nenahraditelné. Zejména když se setkáme s naprosto neočekávanou situací, která nás může zcela ovlivnit. Pokud plánujeme opustit domov nebo se chystáme čelit neočekávaným změnám, je nyní ten správný čas investovat do těchto nezbytných věcí. Bezpochyby budeme muset p
očkat, co pro nás tento druh hmyzu připravil, protože to může být nezapomenutelný výlet na čerstvý vzduch.
To vyvolává chaos.
Chaos může nastat kdykoli , zejména pokud vezmeme v úvahu, že čelíme živlu, který na nás může mít přímý vliv. V poslední době jsme možná dosud neměli na mysli některé prvky, které budou mít rozhodující význam.
Takže možná tento chaos, který se čas od času objevuje, může být příčinou výskytu určitých druhů hmyzu, o kterých jsme dosud neuvažovali. Nyní je ten správný čas podívat se trochu dopředu a učinit tak s ohledem na změny, na které musíme být připraveni.
Příroda nám může dát některé podněty, které se mohou v nadcházejících dnech ukázat jako velmi důležité a o jejichž významu jsme možná ani netušili. Čekají nás podstatné změny, které mohou vést k naprosto zoufalé situaci.
Objevil se hmyz, který se stává hrozbou a který jsme dosud možná nepovažovali za tak nebezpečného. Podle odborníků můžeme čelit hrozbě, která může uvrhnout celou zemi do absolutního chaosu.
Tento hmyz, který šíří chaos.
V této evropské zemi každý měsíc volají v slzách odborníci na škůdce a snaží se jednou provždy zničit toto malé zvíře. Hmyz, který šíří chaos a který ve skutečnosti může představovat největší nebezpečí pro trpící tvory, kteří se zdají neškodní, ale ve skutečnosti nejsou.
Jak vysvětlují odborníci na hygienu životního prostředí: „Takzvané šupinatky jsou malé členovce, které se živí hlavně materiály na bázi celulózy. Sinantropní druhy se obvykle nepovažují za skutečné škůdce v domácnostech, ale spíše za otravné nebo nepříjemné živočichy. Vzhledem k jejich schopnosti ničit papírové předměty, knihy, fotografie a tapiserie jsou však považovány za škůdce v zařízeních, jako jsou archivy, muzea a galerie. Proto jsou zahrnuty do komplexních programů monitorování a kontroly škůdců pro tyto typy zařízení. Mezi druhy, které jsou nejvíce spojeny s činností člověka ve střední Evropě, patří běžný šupinatý brouk Lepisma saccharinum a Thermobia domestica, stejně jako nedávno dovezené druhy Ctenolepisma longicaudatum a Ctenolepisma calvum. Poslední druh se v posledních letech rozšířil po celé Evropě a jeho přítomnost byla zaznamenána mimo jiné v muzeích v Rakousku a Německu. Jedná se však o málo známý druh, který lze zaměnit s jinými druhy šupinek.
V pokračování stejného vysvětlení se uvádí: „Studie publikovaná v časopise Insects a provedená rakouskými a německými vědci poskytuje informace o jeho výskytu v Evropě a jeho potenciálu stát se novým muzejním škůdcem ve střední Evropě a představuje klíč k usnadnění jeho identifikace. Poprvé popsán na Srí Lance (Cejlon) v roce 1910, byl druh Ctenolepisma calvum poprvé objeven v Evropě (Chemnitz, Německo) v roce 2007 a od té doby se jeho výskyt rychle rozšířil, a to bez jasné zákonitosti, až byl zaznamenán v 18 evropských zemích.
Jako jeden z nejčastějších škůdců tito odborníci tvrdí, že: „C. longicaudatum vyžaduje pro vývoj vajíček a nymf vysokou vlhkost, není však známo, zda to platí i pro C. calvum. Jeho strava je pravděpodobně podobná stravě jiných druhů šupinatých mšic: kombinace celulózy, bílkovin a možná prachu bohatého na organické látky a drobné mikroorganismy. Doba životního cyklu od vajíčka po dospělého jedince, počet linií C. calvum a délka života dospělých jedinců nejsou dosud známy. Živí jedinci mohou po sběru přežít mnoho měsíců v pokojovém klimatu (22 °C a 55 % relativní vlhkosti) nebo v klimatu příznivém pro rozmnožování C. longicaudatum nebo L. saccharinum (22 °C a +70 % relativní vlhkosti), ale nerozmnožují se a uhynou.
