Na jaře, když se zahrada probouzí ze zimního spánku, každý zahrádkář sní o bohaté úrodě. Ale často se tyto naděje rozbijí o krutou realitu: krásné kvetení ne vždy vede k bohatému plodu. Známý obraz? Kvetoucí větve švestek nebo třešní potěší oko na jaře, ale v létě místo očekávaných bobulí – jen vzácné a malé plody. Proč se to děje?
Věc se má tak, že mnoho zahradníků dělá stejnou chybu: opomíjejí důležitý moment jarního hnojení. Švestky a třešně jsou náladové stromy, a pokud nejsou na podzim připraveny na zimu a na jaře nedostanou potřebné živiny, ani nejbujnější kvetení nezaručí úrodu. Hlavní problém spočívá v tom, že mnoho lidí začíná stromy hnojit příliš pozdě, když už nelze nic napravit. Skutečným klíčem k úspěchu je však správně zorganizované hnojení brzy na jaře.
Právě teď, v dubnu, je čas jednat. Pokud chcete, aby vás vaše zahrada potěšila šťavnatými plody již letos v létě, je důležité vědět, jak a čím stromy hnojit, aby nejen kvetly, ale také tvořily zdravé plody. Účinný plán založený na zkušenostech českých zahradníků, který pomáhá dosáhnout úžasných výsledků.
Nejprve, jakmile roztaje sníh a půda se začne prohřívat, je třeba stromy „probudit“. Po dlouhé zimě jsou vyčerpané a potřebují energii pro aktivní růst. K tomu se používá dusíkaté hnojivo, které pomáhá zvýšit zelenou hmotu a posílit mladé výhonky. Nejjednodušší způsob je použít močovinu (2 lžíce na 10 litrů vody) nebo amoniakální dusičnan (20 gramů na metr čtvereční kmene). Lze také použít louhovaný kuřecí trus zředěný vodou v poměru 1:15. Hlavní je nepřehánět to s dusíkem, jinak strom začne tvořit listy na úkor plodů.
10–14 dní po prvním hnojení nastává čas druhé fáze, která hraje klíčovou roli při tvorbě úrody. Hlavním hrdinou tohoto příběhu je dřevěné popel. Mnoho zahrádkářů podceňuje jeho užitek, a to zbytečně: obsahuje draslík, fosfor a vápník, které jsou pro strom životně důležité. Draslík pomáhá tvořit semeník a zabraňuje opadávání květů, fosfor dělá plody větší a šťavnatější a vápník posiluje kořenový systém. Popel lze použít dvěma způsoby: buď ho zalijte horkou vodou (sklenice popela na 5 litrů vody) a zalévejte kořeny, nebo ho jednoduše rozsypejte kolem kmene před zaléváním nebo deštěm.
Avšak ani správné hnojení nezaručuje, že plody zůstanou na místě. Často se stává, že se vytvoří květy, objeví se plody, ale po nějaké době opadají. Příčinou je nedostatek kyseliny borité, která posiluje plody a zabraňuje jejich opadávání. K nápravě stačí rozpustit 1 gram kyseliny borité v litru teplé vody a postříkat stromy během kvetení. Postup opakujte po 7–10 dnech. Tento jednoduchý úkon pomůže zachovat plody a zajistí velké, sladké plody.
Další starý, ale účinný způsob je hnojení jodem. Tento mikroelement posiluje imunitu stromů, chrání je před plísňovými chorobami a zplodňuje plody. Jód lze použít dvěma způsoby: přidat 10 kapek na 10 litrů vody a zalévat kořeny jednou za měsíc nebo rozředit 5 kapek v litru vody a postříkat listy na ochranu před chorobami. Taková úprava nejen zlepšuje kvalitu úrody, ale také pomáhá stromům snáze snášet nepříznivé podmínky.
Harmonogram hnojení na duben a květen je poměrně jednoduchý: v polovině dubna se aplikuje dusíkaté hnojivo, na konci měsíce popel a draselno-fosforná hnojiva a na začátku května se provádí ošetření kyselinou boritou a jodem. Přesné termíny se samozřejmě mohou mírně lišit v závislosti na regionu a povětrnostních podmínkách, ale hlavní je neotálet s procedurou. Pokud se budete řídit tímto plánem, už v létě vás vaše švestky a třešně potěší velkými, šťavnatými plody, které doslova ohnou větve.
Jak vidíte, není v tom žádná magie – jen správný přístup a včasná péče o stromy. Tyto osvědčené metody používaly už naše babičky a dědečkové. Popel, kyselina boritá, jód – to vše jsou dostupné a bezpečné prostředky, které pomáhají získat bohatou úrodu bez zbytečné chemie. Zbývá jen vzít si tyto rady k srdci a těšit se z výsledků své práce. Není totiž nic příjemnějšího, než sklízet štědré dary své zahrady, které jste vypěstovali vlastníma rukama.
